Únor 2011

trhá se to.

27. února 2011 v 22:29
do rána smutnou nocí... ---- http://bandzone.cz/kasparmelichar# - páteční koncert byl strhující.
/zkuste i první hoře jsou mojí nejoblíbenější kapelou/
je mi tak moc smutno že se to nedá popsat.
pan š. je skvělý čaroděj.
a j a d se chovají divně, ale mne to muže být jedno.
a co t. p.? a co ti zoufalci a a. a p. t. a t.?
a je mi jasné že to nechápete ale já také ne i když znám jména a lidi také.
a viděla jsem znovu černou labuť. a tentokrát v kině. a dokonalost.
byla jsem dva dny po sobě na koncertech.
a neučila jsem se celý víkend.
a vrací se to všechno zpět. ale mnohem prudčeji a silněji. a poldéhám tomu. už to učení je toho dokladem.
a ted to má sílu. a stávám se rozervanou. a po těch dvou koncertech se mi obě noci zdály sny, ve kterých se jakoby opakoval ten večer ale byly tam jiné okamžiky a situace na to navazující. a bylo to zvláštní. takže se motám v tom co je realita a co neni...
je to zvláštní.
hodně.
a jsem zvědává co ted nastane a bude. ale bojim se ze nic, a to je nejhorsi. hrozne moc. jak čekate na nějakou změnu a žádná nenastává. to je nejhorší. ten stereotyp.

http://www.welesrevue.cz/w27-28.pdf - dlouho se mi to načítalo ale pak to šlo.
je to krásné. a jsou tam texty milana urzy! to je ten muž s prvních hoře a kašpara a melichara.
a je mi smutno. nevim co a jak. tak to zase delam a to neni dobře. a chci pryč. a nic nechápu. vlastně možná chápu až moc a nepřiznávám si to.

stojí ve stínu
a zahalena jejím tělem odchází
ona soptí a nese to
a zrnka se rozplývají v mých usech
a já zírám
mimo, jako obvykle
a stejně je to samota a nic jiného
bez lásky bez lásky
je to jiné a nejde to.
to proto se všechno
trhá a rozmejvá.
a odraz temné lampy ve stroji
toho všeho
co vězní
čas
rám a šipky.
to je to co svírá a nepouští.
a mučí. a tvoří to mokré
co teče po tvářích nebohých
- loutkám toho všeho.



Kierkegaard

5. února 2011 v 15:27
mám plnou hlavu kierkegaarda. jestli jste někdo od něj někdy něco četli, prosim napište jak na vás působí.
byla jsem na koncertě. jako koncert sám o sobě to nebyl nic moc. ale jinak to bylo pěkné.

myslím, že už se dost dobře zbavuju pocitů okolo S. a J..
snad.

chtěla bych tu uvést nějaké věty z Kierkegaarda:

Je zoufalství přednost či nedostatek? Čistě dialekticky je obojí. Chceme-li tvrdit, že zoufalství je abstraktní pojem, přičemž nemáme na mysli žádného zoufalého, pak je jistě ohromná přednost.
Možnost takovéto nemoci je člověkova přednost před zvířetem, a tato přednost znamená víc než vzpřímená chůze, neboť ukazuje na nekonečné vzepjetí a vyvýšenost, že je duch. Možnost této nemoci je člověkova přednost před člověkem přirozeným. Uzdravení z této nemoci je křesťanova blaženost. Moci si zoufat je tedy nekonečná přednost - a přece je zoufalství nejen největším neštěstím a bídou, nýbrž i zatracením.....

Søren Kierkegaard: Bázeň a chvění . Nemoc k smrti /z této části/


Nebeská bezoblačná klenba vypadá tak žalostně a zasněně, jako kdyby již bylo po konci světa a nebesa se nerušeně zabývala sama sebou.

Søren Kierkegaard: Opakování

nádhera.